ert.png

básně

img_169674_main.jpg

Jan Skácel

07. 02. 1922 Vnorovy u Strážnice

07. 11. 1989  Brno

Jan Skácel byl meditativní lyrik spjatý s moravskou kulturní tradicí. Pocházel z rodiny pedagoga. Po maturitě na reálném gymnáziu byl v roce 1942 totálně nasazen v Rakousku jako stavební dělník.

V letech 1945 - 48 studoval Jan Skácel češtinu a ruštinu na univerzitě v Brně. Studia nedokončil a působil v redakci brněnského deníku Rovnost. Po nuceném odchodu z redakce pracoval jako dělník, potom působil v Československém rozhlasu.

V letech 1960 - 69 byl Jan Skácel šéfredaktorem časopisu Host do domu. Po jeho zrušení byl veden jako spisovatel z povolání, přestože jeho díla nesměla v 70. letech vycházet.

Zdroj: http://www.celebritynet.cz/osobnost/Jan%20Sk%C3%A1cel#biografie

***

Co je k ponechání (Str. 204, sbírka Smuténka)

Zas je tu jaro, zatím naznačené,
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.

Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.



Básně I

 Dobré věci

 

Z těch dobrých věcí miluji oheň

a černé stříbro hvězd

za opaskem noci.

 

Černé stříbro a stará slova,

kterými pasovali na rytíře:

Snes tyto tři údery a žádný víc.

 

Z těch dobrých věcí miluji den,

kdy jaro klade uzdy na dobré koně,

modré uzdy

a růžová sedla.

 

Každého roku se vrací,

jaro je dobrý úmysl.

 

Z těch dobrých věcí miluji naši lásku,

tu starou, která nerezaví,

a říkám ti znova a znova:

 

Je včera

bude dnes

a byla zítra.

 

Snes tyto tři údery a žádný víc.

Karel Václav Rais

*4.1.1859 - †8.7.1926, český prozaik. Po historických povídkách pro mládež se zaměřil na realistické obrazy vesnického života v rodném Podkrkonoší a na Českomoravské vrchovině; usiloval pravdivě vylíčit mravní a sociální konflikty soudobého života a přispět k jeho ozdravění (Výminkáři, Rodiče a děti, Kalibův zločin, Na lepším, O ztraceném ševci). Drobnou vesnickou inteligenci, v níž viděl základ duchovního zdraví národa, oslavil v románech Zapadlí vlastenci a Západ.

Zdroj:

http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=79337

Cestička k domovu

známě se vine,

hezčí je, krásnější,

než všecky jiné.

Douška a šalvěje

kolem ní voní,

nikde se nechodí

tak jako po ní.

A kdybych ve světě

bůhví kam zašel,

tu cestu k domovu

vždycky bych našel.

A kdybych ve světě

smutně se míval,

na téhle cestičce

vždy bych si zpíval.


pers395205cd35ce0.jpg
uPyEZzL1t70RKzUk7CFavnfGEHI.png
TOPlist
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one